Poloostrov / Peninsula

Odklon od prvního dílu je znatelný ve všech aspektech filmu. Děj se ze survival hororu transformuje do akčního thrilleru.

Z akce ve stísněné vlakové soupravě se děj otvírá do rozlehlého prostoru města a místo na nemrtvé se zaměřuje pocity lidí postižených apokalypsou.

Bývalý voják Jung-seok se vyrovnává se svým traumatem z šílené situace prožité před 4 lety, když vypukla zombie apokalypsa. Utápí se v levném alkoholu a je vyvržen společností. Podsvětí mu předloží nabídku, která se neodmítá. Dokončení úkolu je předzvěstí lepšího života. Jung má za úkol vést partu dalších tří lidí do nitra již izolovaného města v Koreji, nalézt auto s 220 milionu dolarů a extrahovat cenný náklad zpět do bezpečí. Má na to tři dny. S využitím všech znalostí z boje, společně s dobře známým chováním zombies to vypadá na snadný úkol. Samozřejmě tak snadné to nebude a hned mi v hlavě naskočila Armáda mrtvých Zacka Snydera. Možná se Zack nechal trochu inspirovat. Kdo ví?

Po úvodní sekvenci nastává klasické prozkoumávání terénu a první základní změna oproti předchozímu dílu. Hlavní hrdinové nebojují jenom se zombíky. Jejich protivníky jsou navíc vyvrženci společnosti, kteří zůstali v zakázané zóně žít a loví všechny nově příchozí pro svoje vlastní pobavení. Kdo přežije hon, je chycen a uvržen do smrtící arény.  
Doporučuji předčasně nejásat, scén v aréně je minimum a ve filmu fungují spíše jako výplň děje. Takhle bohužel funguje celá první půlka filmu. Jako sled výplní, které dohromady netvoří kompaktní celek. Tvůrci servírují hromadu filmových klišé bez špetky originality. Postavy doprovázející Junga jsou nezáživné a za prvních 60 minut filmu nedojde k pořádné akci. Aby Junga celý film nedoprovázela jen zmiňovaná banda nýmandů, dojde k zajímavému setkání v bitevní vřavě. Nová spojenectví jsou navázána, ale děj to nezachrání. Jen se více vzdálíme od původního hororového žánru. Přikápneme trochu kapek citu a emočně podbarvených scén sloužící pro vystavění modly lidskému odhodlání přežít, pomáhat si navzájem a být hrdinou ve chvílích, kdy by si většina smrtelníků nadělala do gatí.

Druhá půlka filmu je o poznání lepší, přestože připomíná jednu obří vykrádačku. Podíváme se do základny vyvrženců společnosti v rámci docela povedené indoor střílečky ve stylu Johna Wicka. Jung sice nemá parádní oblek a vousy Keanu Reevese, zato má jeho perfektní mušku a stylové dokončení dvojitou ránou.

Další vykrádačka nastane vzápětí. Dojde na frenetickou městskou akci v automobilovém závodu s časem. Účastníci závodu jsou doplněny o hordy zombies jako v počítačové hře „Days Gone“. Jung je pronásledován v post-apo vozítkách z Šíleného Maxe, všude sviští kulky a zombies lítají vzduchem jako prababičky v Carmagedonnu. CGI efekty nic moc. Ale i přes fyziku dostávající důtkama na zadek, jde o povedenou a zábavnou akci.

Člověk si najednou oddychne, že ta první půlka filmu nebyla promarněným časem. Pak přijde megalomanské finále, které srazí celý film na kolena. Bohužel v tom špatném slova smyslu. Film během pár momentů ztratí korejskou hororovou identitu kvůli přehnanému cukrkandlovému konci. Ten měl být o 10 minut kratší a o 50 procent chudší o slow-motion citové výlevy. Jak kdyby to nerežírovala ta jedna a ta samá osoba, jako předchozí díl, který patří mezi hororové klasiky.

Film nemohu nějak extra doporučit fanouškům hororu, ale může uspokojit nenáročného diváka akčních filmů. Zmiňoval jsem, že snímek vykrádá nějaké dobré nápady z akčního žánru. To je samozřejmě můj subjektivní pocit. Smutným faktem je, že tahle pomyslná filmová kopírka je vlastně na snímku to nejlepší.

Mám rád styl korejských hororových filmů. „Poloostrov“ ten šmrnc postrádá. Prostě úkrok stranou od toho, co korejci umí výborně. Jako kdybyste v korejském BBQ bistru dostali koprovou omáčku. Může být sice k jídlu, ale kvůli ní jste tam rozhodně nešli.

Leave a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *