Maléna

Film „Maléna“ režiséra Giuseppa Tornatoreho z roku 2000 je tragikomickým příběhem nejen válečného období, ale také lidského chování v extrémních situacích.

Píše se rok 1940 a ocitáme se malém Sicilském městečku Castelcuto. Mladý Renato (Giuseppe Sulfaro) je adolescent jako každý jiný. Plný mladické nerozvážnosti, temperamentu, snažící se prožít nějaké dobrodružství. Pokud možno, nějaké to intimní dobrodružství. I když by se měl soustředit spíše na školu a hodiny náboženství, jeho myšlenky však bloudí okolo platonické lásky všech mladých mužů v Castelcutu. Je jím božská Femme fatale Maléna, kterou ztvárnila Monica Belluci.

Renato je vypravěč příběhu a Maléna Scordia je jeho hybatelem. Je krásná, okouzlující mladá žena, které si mnoho mužů v městečku váží, zatímco jejich manželky ne. Maléna je neustále terčem pomluv a špatného jednání ze strany jiných žen v městečku. Film ukazuje, jak jsou lidé při špatných zkušenostech a pocitech často schopni skrývat své negativní vlastnosti za předstíranou mravnost.

S tím je spojeno, že v průběhu filmu Maléna zažívá mnoho potíží a překážek, které z ní činí velmi tragickou postavu. Je obětí sociálního tlaku a násilí, které jsou v italské společnosti v té době běžné. Zároveň však ukazuje svou odvahu a odhodlání, když se snaží získat zpět svou nezávislost a respekt v městečku. Zní to trochu jako feministický příběh o kladné ženské postavě. Nicméně to není tak jednoznačné. Já osobně jsem viděl i tu temnou stránku. Zpočátku jsem si nebyl jistý, zda je Maléna čistě kladnou nebo zápornou postavou. Postupně se ukázalo, jsou to obě dohromady. Na jednu stranu je Maléna obětí zlomyslného šikanování, na druhou stranu se někdy chová jako zlá a nevděčná osoba.

Herecký výkon Monicy Bellucci je vynikající. Díky svému hereckému umu dokáže přenést na diváka celou škálu emocí a pocitů. Zvláště scény, ve kterých Maléna bojuje proti sociálnímu tlaku a diskriminaci, jsou velmi působivé a emotivní. Obzvlášť jedna scéna je extrémně silná a dech beroucí. Ale to budete muset vydržet na druhou polovinu filmu a já vám to zlomyslně neprozradím.

Snímek dále zavádí sondu do Italské společnosti před několika desítkami let, kdy by takové chování dnes již nebylo tolerováno. Italové navenek vypadají jako gentlemani, ale doma jsou k ženám neomalení, hrubí a vynucují si dominanci. Chování otce hlavní postavy je ukázkou italského temperamentu a drzosti, rodina mu musí vykat, zatímco je všechny bije koženým páskem.

Líbilo se mi, že „Maléna“ je tragikomedie o dětské lásce a dospívání, které se odehrává na pozadí válečného dramatu. Film je plný emocí, vynikajících hereckých výkonů a hlubokých myšlenek o lidské přirozenosti. Tento snímek vám zaručeně zůstane v paměti na několik měsíců a určitě stojí za zhlédnutí. Maléna je také skvělou ukázkou italské kultury a společnosti během druhé světové války. Ukazuje, jak Itálie jako země bojovala za svá práva a jak se Italská společnost snažila přizpůsobit okolnostem doby. Zároveň však ukazuje, že morální ideály mohou být skrytou nenávistí a zlobou.