Vít Klusák je na stránkách internetu skloňovaný jako vynikající a z řady vybočující dokumentarista. Stojí za ním opravdu velké projekty. Z toho důvodu dostal příležitost spojit se s BESIP a natočit dokument o tom, jak nebezpečné jezdit rychle. Na příchod dokumentu nás posledních několik měsíců připravuje televizní kampaň v podobě krátkých scének ze silnice, kdy spěch vede k nehodě. Pak se na obrazovce objeví 13 minut a odkaz na stejnojmenný dokument. Rovnou řeknu, že název vznikl z času, který ušetříte, pokud na cestě Brno-Praha pojedete o 20 km za hodinu rychleji, než je maximální povolená rychlost.
Hned v úvodu dokumentu mě zarazila zmiňovaná statistika. 40 % nehod způsobuje nepřiměřená rychlost. A ticho. Můj mozek začal šrotovat, zda je to hodně nebo ne. Co znamená těch zbylých 60 %? Opravdu by se tyto nehody nestaly, pokud by dotyčný jel podle pravidel, nebo tam občas hraje roli i několik dalších faktorů?
V podobném duchu pokračuje zbytek dokumentu. Nic nevysvětluje, ukazuje jen na fakt: Rychlost je špatná. Řidiči jsou zvířata.
Samotný snímek funguje na bázi předvedení důsledků nehod. V dokumentu se představí pět skutečných viníků dopravních nehod, které ve většině případů znamenaly smrt některého z účastníků. Dozvíte se, jak se viníci cítí, jaké stigma si nesou celý svůj život a jak je hrozné, co se stalo. Tato část v sobě nese edukativní symboliku a sílu pravdivých zpovědí. Vždy, když usednete za volat, může se něco stát a člověk by měl jednat tak, aby cesta byla bezpečná pro nás všechny.
Ale aby byl dokument edukativní a měl dopad na lidi, musí vše být vysvětleno a všechny souvislosti být spolu propojené. Lidé, kteří mají být poučení, musí daná fakta přijmout za své. Z internetových diskuzí však víme, že kontroverze málokdy lidi spojuje a donutí se nad sebou a svým chováním zamyslet. Tohle dokument nedělá a je hlavním důvodem, proč ho nedokáži přijmout kladně.
Tento důvod je navázán na samotné případové studie. Ve čtyřech z pěti představených krizových situací na silnici je vysoká rychlost jednoznačným viníkem (pouze v jedné situaci je jasným viníkem). U zbylých případů je nějaké ale, které bohužel ubírá na snaze být investigativní a směřuje to opět k senzaci. Dost často hraje roli špatný stav vozidla druhého účastníka nehody (použití nehomologovaných světel, které oslňují či světla, která nefungují vůbec), nedodržení daného postupu (nepojízdné auto na silnici, ale výstražný trojúhelník nikde), cyklista bez reflexních prvků a hlavně nezkušenost v řešení krizových situací. Rozhodně neomlouvám viníky nehody. Spíše poukazuji na fakt, že v tomto dokumentu je ukázaná pouze jedna strana mince. Jistě tento snímek vyvolá debatu, ale kdo pravidelně překračuje povolenou maximální rychlost, pravděpodobně ho to nedonutí své chování změnit. Což je škoda.
V dokumentu nikdo neřeší, co se má stát, aby každý rok na našich silnicích nezemřelo více než pět set lidí. Nikdo neřeší, proč lidi spěchají, proč je špatný stav vozovek, proč lidi jezdí ne zrovna bezpečnými auty. Rád bych viděl propojení všech souvislostí, které mají vliv na nehodovost na českých silnicích. Stejně tak bych rád v dokumentu slyšel vyjádření expertů, zda by se nehoda opravdu nestala, pokud by řidič jel o 10 až 20 km/h méně. Ve většině řešených situací by to řidiči dalo třeba o 1 sekundu více času na reakci. Stačilo by to?
Samozřejmě každý řidič, je za svoji bezpečnost zodpovědný sám. Překročení rychlosti je zločin. Každý, kdo rychlost překračuje, musí si být vědom důsledků. Ale rozhodně to není jediná příčina nehod. Jak řekl jeden ze zmiňovaných viníků: “Jakmile sednete za volat, jste jednou nohou v hrobě“. Další kvitoval, že kdyby řidič nedokázal nést určitou míru rizika, nemohl by sedět za volantem.
V dokumentu ve spolupráci s BESIP hlavně postrádám zmínku, že vzniku spousty nehod by se mohlo předcházet zlepšením kvality výuky v autoškolách. Sám si pamatuji, že v noci nebo na dálnici jsem prvně řídil až jako držitel řidičského oprávnění. Školu smyku jsem absolvoval taktéž po své vlastní ose. Přitom tyto základní zkušenosti by mohli řidiče naučit potřebným dovednostem. Takže ačkoliv kampaň cílí na současné i budoucí řidiče, vypadá spíše jako Damoklův meč nad našimi hlavami, než aby měla na silnicích opravdu něco zlepšit. Ten dokument k tomu předpoklady nemá. Doufám, že se ale mýlím a nehodovost po uvedení tohoto dokumentu na začátku června statisticky klesla.
Jako pozitivum tohoto díla vidím jeho zpracování. Je vidět, že velké množství peněz, které bylo přiklepnuto této edukativní záležitosti byly dobře využity. Všechno je řemeslně zpracované. Každá nehoda je v základu vysvětlena pomocí figurantů. Podívá se na skutečná místa všech nehod za doprovodu upřímného komentáře hlavních aktérů. Nehody samotné jsou nejen naznačeny, ale i uskutečněny na kameru s pomocí kaskadérů a skutečných vozidel. Okamžitě si uvědomíte, jak málo stačí, aby se vaše luxusní auto v mžiku sekundy změnilo ve vrak.
Z dokumentu 13 minut cítím velkou snahu o senzaci, stejně jako to bylo jemně cítit již z dokumentu V síti. Řemeslné zpracování bohužel nevyváží spoustu prázdných míst, které dokument nevyplnil fakty. To, co za necelé dvě hodiny uvidíte, by se klidně dalo scuknout do 10 minutového videa, které se běžně pouští na školách smyku. Tam vám ovšem ukáží, co se může stát a následně vysvětlí, jak se na to připravit. To v dokumentu pouze řeknou: „jeď pomaleji, vše to vyřeší“. Doufám, že snímek vyvolá debatu, která pokud povede k záchraně alespoň jednoho lidského života na silnici, tak mělo smysl tohle natočit. Z filmařského hlediska bych to viděl jinak. I z hlediska, že zadarmo byl dokument dostupný jen pár týdnů na stránkách české televize. Teď už je jen pro vyvolené s HBO GO.
Možná jsem v tomto ohledu staromódní, ale vše co má mít výukový charakter by mělo být dostupné pro všechny. Chceme tedy změnu nebo senzaci?
