Otec / The father

Francouzský režisér Florian Zeller se ve filmovém světě intenzivně pohybuje posledních patnáct let. Netočí nějak intenzivně, ale jeho filmy jsou typicky francouzské a dokáží zasáhnout vaši duši. Tentokrát úplně změnil svůj styl a natočil trýznivé a hutné rodinné drama.

K tomu, aby byl film natolik silný, obsadil hned dva úžasné herce. V hlavní ženské roli je Olivia Colman, která je filmovou matadorkou a znáte jí třeba z filmu Železná lady nebo Noční jízda. Za tento film obdržela nominaci na Oskara.
Prim však hraje Sir Anthony Hopkins, kterému byla role ušita na míru. Dokonce se hlavní postava jmenuje Anthony a má stejné datum narození, jako samotný herec.
Dalších herců je ve filmu zhruba pět a najdete tam jména jako Rufus Sewell (Čas) nebo Mark Gatiss (Favoritka).

Vzhledem k počtu členů hereckého ansámblu je jasné, že půjde o opravdu komorní film, ale té nejvyšší kvality. Anthony ve věku 83 let předvádí famózní herecký výkon, který vás zasáhne přímo do srdce. Děj je totiž opravdu vážný.

Anthony totiž ve filmu trpí Alzheimerovou chorobou/demencí. Celý svět je pro něj zmatený a jsou rána, kdy nechápe kde je, kdo je a proč existuje. Někdy je okouzlující, ale někdy nepoznává členy své rodiny, je agresivní. Scéna, kdy podezírá svého zetě z krádeže jeho hodinek je skoro až k nevydržení. Celý příběh je vystavěný tak, že divák je stejně zmatený jako Anthony a snaží se ve svém myslícím mozku pospojovat jednotlivá vlákna příběhu a najít v něm nějakou logiku. Nicméně je to nelehký úkol a až posledních deset minut vám dá odpovědi, po kterých prahnete.

Film je neskutečně brilantně natočen i z hlediska kamery, která se ve výsledku pohybuje jen ve dvou bytových interiérech. Pocítíte, jaké je to být s herci doslova v jednom pokoji. Je vidět, že se dá rozpočet místo do efektů vložit i do herců a kvalitní výsledek na sebe nemusí čekat. Posledním dílkem intenzivní skládačky je trýznivý hudební doprovod od Ludovico Einaudi (Nedotknutelní). Všechny tóny vážné hudby rozvibrují vaše emoce. Budete cítit nejistotu.

Tento film jsem viděl v rámci závěrečného galavečeru na Febiofestu 2021 s podotknutím, že není jednoduché film ustát během filmové projekce v kině. Občas bych se nad tímto drsným dramatem o nemoci potřeboval zastavit a popřemýšlet. Srovnat si myšlenky.
Film tedy mohu doporučit pro jeho důležité, byť smutné téma. Hudba, střih, kamera a herecké výkony jsou fenomenální. Jen vás prosím, nekoukejte na film sami a smutní. Připravte se na drama.

Takový je OTEC v podání Athony Hopkinse. Drsný a pravdivý.