Brutal Legend (2009)

Studio Double Fine pocházející ze slunné Kalifornie patří již 20 let mezi herní matadory, kteří ne vždy měli šťastnou ruku ve volbě projektu, ale vždy se jednalo o něco totálně šíleného. Z těch úspěšnějších projektů byla hra Psychonauts z roku 2005 (2 miliony prodaných kopií). Pokračování této hry vychází v těchto dnech. Dalším skvělým projektem byla hra Brutal Legend, která byla vydána v roce 2009. V roce 2014 dosáhla přes 1.4 milionu prodaných kopií. Tento počin je až doteď v srdcích všech fanoušků her a metalové muziky. Proč? To se dozvíte na následujících řádcích.

Hrajete za Eddieho Riggse, jehož hlas a podobu ztvárnil samotný Jack Black. Akorát má více svalové hmoty. Jack Black dokonce nahrál celou interaktivní úvodní scénu, která patří k tomu nejlepšímu/nejvtipnějšímu, co herní průmysl v úvodních scénách kdy nabídl.

Eddie je obyčejný bedňák, který miluje metalovou muziku. Jednoho dne se na koncertu kapely, stane neštěstí při kterém je Eddie přenesen do tajemného světa metalové muziky. Tento kraj je sužován démony a generálem Lyon Whitem, který jakoby vypadl z kapely Steel panther. Eddie si postupem času získá mnoho přátel, lásku a i metalové roadies, se kterými se pokusí zachránit tento svět před zkázou. Pro všechny je označován jako vyvolený a je tu takové malé podezření, že všechny události mají něco společného s jeho rodinou.

V metalovém fantasy světě potkáte od zombie, obřích kovových pavouků, přes metalové ikony až po zběsilé amazonky. Je to opravdu mišmaš, ale krásný. Hra srší nápady pro všechny rock a metalové fanoušky. Veškeré vtípky jsou prosyceny odkazy na metalovou kulturu.

Každého fanouška jistě potěší, že ve hře se ukáží postavy Ozzy Osbourna, Lemmyho z MotorHead, Roba Halforda a Lity Ford. Samozřejmě každá postava je namluvena reálnou osobou. Naprosto jsem si zamiloval Ozzyho, který ve hře vystupuje jako strážce metalové dílny, kde si vylepšujete svoje zbraně a bojový vůz.


Vzhledem k tomu, že jde o hru z roku 2009, je optimalizace v dnešní době perfektní. Grafiku si ani moc nenastavujete a vypadá tak, jak vypadaly ty nejlepší grafické hry v roce 2009. Ale ani v dnešní době mě grafika neurážela a necítil jsem nějaký nedostatek z tohoto hlediska.

Co bylo trochu horší, bylo ovládání. Hra byla hlavně portována na XBOX, takže ovládání klávesnici bylo někdy málo responsivní a složitější.

Co mě však trochu mrzelo, jsou samotné mechanismy hry, které jsou někdy trochu nejasné. Hra má vlastně dvě takové polohy. Dalo by se to nazvat jako kombinace Hack and Slack akční adventury a strategie.

Ta první část je, kdy chodíte po světě a s nepřáteli se vypořádáváte pěkně ručně s použitím sekery (útok na blízko) a elektrické kytary (střelba). Vždycky mocně drnknete do kytary a vyšlete blesk na nepřítele. Zní to bombasticky, jen občas nevíte, na koho míříte. Hra má totální absenci HUD rozhraní. Nevíte, na koho míříte, kolik mají nepřátelé životů a ani kolik jich máte vy. Když jde do tuhého, obrazovka zrudne. Životy si doplňujete průběžně sami od sebe, když vás zrovna nikdo nemydlí.
S tím se pojí trochu obtížně uchopitelné upgrady zbraní a vašeho auta. Například popisky o účinnosti upgradu vypadají takto: „upgrade zvyšuje trochu útok“. Tím to hasne.
Já jsem si osobně koupil jen jeden upgrade sekery a elektrické kytary a vystačil s tím až do konce hry. Herní měnu jsem spíše sypal do bojového auta, se kterým prožijete pár honiček s démony.

V kontaktním boji vám také pomáhají kytarová komba, která provede rychlým stiskem určitých kláves v přesném intervalu. Debilní je, že komba musíte po světě různě nalézat a mnohdy představují fundamentální prvek důležitý pro druhý typ boje. Když ho ve hře minete, budete googlit, jak to nastavit. Marně. Vysvětlím dále.

Ten druhý typ boje je typu strategického. Zažijete s vašimi parťáky několik dobývání nepřátelského území/stage. Je to dobývání pozic jako třeba ve Warhammer 40000. Vy i nepřítel máte na opačné straně mapy svoje základny. Mezi nimi jsou krátery s metalovými fanoušky, na kterých musíte postavit stánek s merchandise a ubránit ho. Ze stánků čerpáte energii, za kterou kupujete další jednotky do boje. Boj končí v momentě, když zničíte nepřítelovo podium.
No a určitě je bonusem na velkých mapách, že si označíte bod, kam mají vaše jednotky dojít po spawnu. Abyste tento bod mohli označit, musíte mít na to právě zmiňované kombo. Já ho bohužel minul, protože jsem netušil, že něco tak základního už z dob Age of empires tady nebude samozřejmostí. Není to chyba hry, ale připravilo mi to velké moře zbytečného klikání, místo abych se věnoval micromanagementu svých jednotek. Takže na tohle si dejte pozor.

Hra vám opravdu nic nedaruje zadarmo. Není nějak extrémně komplikovaná, ale u soubojů vás nutí používat jasně nastavené mechanismy, jinak nemáte šanci vyhrát. Takže návody čtete pozorně, i když umělá inteligence není nějak na výši.


Vedlejší úkoly jsou poměrně strohé. Dost často vezmete svoje roadies a někoho přepadnete, někoho musíte uchránit anebo se pustíte do závodu s nějakým metalovým odpadlíkem. Úkoly se opakují a slouží jen k tomu, abyste získali zmiňovaná comba a herní měnu na upgrady. Já jsem se vedlejším úkolům přílišně nevěnoval a hru stejně dohrál.

Hlavní dějová linka super. Zabere vám zhruba deset jedenáct hodin. Má mraky zábavných dialogů a je tím hlavním, proč byste měli hru hrát. Jack Black je fantastický. Je vidět, že se podílel i na příběhu. Mnohdy můžete být lehce unavení gameplayem, ale pak přijde další hlavní mise, jejíž průběh a děj vám vytvoří úsměv na tváři a zajímá vás, co bude dál. Jaký vtípek nebo odkaz na popkulturu vás čeká za rohem. Samotná zápletka je stejně šílená jako metalový svět, ve kterém se octnete. Ale proč by ne. Důležité je se u hry bavit. Těch deset hodin si užijete tak akorát.

Rozhodně se mi líbí vymyšlená kombinace Hack and slask a strategie. Oživí to celou hru. Neupadnete tak do monotónnosti. Hrát hru má smysl pro skvělý dabing od pravých herců a muzikantů. Pro super příběh, který není zbytečně dlouhý. Pro neustálé metalového fan záležitosti a v neposlední řadě i díky originálnímu soundtracku plného metalových fláků.
Nevýhodou hry je trochu gramlavé ovládání, slabé vedlejší úkoly a absence HUD. Ale těch 10 hodin to vydržíte a přenesete se do nostalgie let minulých.

Takže, Double fiiiiiine!

Leave a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jedno zamyšlení nad “Brutal Legend (2009)”