Temná tvář Brooklynu / Motherless Brooklyn

Dokáže scénárista film režírovat a zároveň hrát v hlavní roli?

To se dozvíte v tomto příběhu z New yorku 50. let minulého století, který ukáže svoji temnou tvář. A bohužel i příležitostnou nudu.

Film odehrávající se v poválečném čase v Americe Vám předvede klasické drama o rasismu, machinacích spojených s výstavbou města New York a zákulisních bojích o moc. Hlavní postavou je člen detektivní kanceláře žijící s Tourretovým syndromem a excelentní pamětí. Obojí je jeho prokletí.

Hned v úvodu filmu dojde na neštěstí ve spojitosti s jeho mentorem, což uvrhne detektiva do nečekaného sledu událostí a bude postaven před největší kriminální případ své kariéry. Zmiňovaného detektiva hraje Edward Norton, který se bohužel postaral i o scénář a režii filmu. Ne nadarmo se říká: devatero řemesel, desátá bída. Film prostě nefunguje, ačkoliv téma a herecké obsazení není marné. Tím to ale bohužel trochu hasne.

Ve filmu je obsazen Bruce Willis, který hraje mentora a dobrého kamaráda samotného Edwarda. Hraje výborně, bohužel jen zhruba 15 minut. Další hvězdou ve filmu je Willem Dafoe v roli bláznivého a zhrzeného architekta toužící po přízni svého bratra. Opět si střihne svých pouhých 15 minut slávy a nevyužitý potenciál cítíte na každém kroku. Za to z celé stopáže nekonečných 144 minut je Edward Norton na záběru zhruba 95 % času a nejsem si jist, zda neměl být v některých momentech spíše na režisérském nebo scénáristickém křesle. Nemohu říci, že jeho výkon ve filmu nebyl strhující. Film byl dokonce vřele schválen Americkou asociací pacientů s Touretteovým syndromem. Scéna v Jazzovém klubu je fenomenální, stejně jako scény s děvčaty, kdy Edward prostě nečekaně řekne to, co má na jazyku. Ale to film nezachránilo a je znát, že si tento počin vybral Edward pro sebe a cílil na zlatou sošku.

Film vám zahraje na emocionální notu, je pomalý a procítěný. Když dojde na důležitou detektivní scénu, je natočena výborně. Odkrýváte obří spiknutí krůček po krůčku. Naopak scény, co vás mají uklidnit a převést vás do dalšího dějství jsou natahované a mnohdy netušíte, proč ve filmu jsou. Tomu opravdu odpovídá 144 minut stopáže.

Je tu však jedna skupina diváků, kteří tento film mohou opravdu ocenit. Jsou to lidé, kteří se zajímají o poválečnou politiku a dění v Americe. Pokud vás toto téma láká, dostaneme příběh protkaný zajímavými informacemi. Alec Baldwin v roli záporné postavy Vám předvede, o co v té době v Americe šlo a jak může být osud krutý k lidem, kteří mají jinou barvu pleti. Role mu sedne výborně a v mnoha momentech skoro cítíme sílu jeho argumentů a chcete souhlasit, ačkoliv je to morálně špatné. V těchto scénách film oceníte.

Pocity mám tedy smíšené a snažím se být k filmu neutrální. Jde to však těžko a 67 % na CSFD mi přijde poměrně blahosklonné. Já bych to hodnotil trochu níže, ale své diváky si film jistě najde.