Tak je to tady, Po dvou měsících hraní a mnoha dalších aktivit jsem nalezl čas sepsat recenzi na hru od polského studia CD PROJECT RED, Cyberpunk 2077.
Zmiňované polské herní studio není potřeba dlouze představovat, protože každý, kdo zná herní ságu o Zaklínači, je mu hned jasné, kdo tento herní kult vytvořil. Studio se sice nemůže velikostí rovnat třeba Ubisoftu, ale rozhodně se může pochlubit tím, že vytváří herní kasovní trháky. Třetí herní díl zaklínače hovoří za vše. Za mě je to stále hra v mých TOP 5 a na světe bude jistě mnoho lidí podobně smýšlejících jako já.
První kroky hra Cyberpunk 2077 ušla v roce 2012 s tím, že první trailer spatřil světlo světa v roce 2013. Ano, od té doby uběhlo dlouhých 7 let a je zázrak, že hra vyšla a vzkřísila skomírající módu cyberpunku. Dneska holt frčí jiné žánry na poli filmu a her. Už samotný název hry napovídá, že se děj hry odehrává v roce 2077 ve městě budoucnost jménem NIGHT CITY, kde zločiny jsou na denním pořádku stejně jako kybernetické úpravy lidského těla. Vy hrajete za postavu jménem V (ano, celé jméno je možné zve hře zjistit), která se městem protlouká jako druhořadý žoldák, který sní o tom, že bude jednou legenda. Vaším úkolem je ten sen naplnit a třeba po cestě potkáte nové přátele a zajímavé životní zkoušky.Tenhle děj a nápad může znít zajímavě a také je. Co však bylo prvním problémem celé hry, byla nadšenost hráčů, která nebyla uspokojena ihned po vydání. Co tím myslím? Technické problémy při vydání. Vývojářské studio slíbilo nečekaný grafický o herní zážitek pro většinu hráčů na všech platformách. Bohužel, když hru vyvíjíte 8 let, je těžké držet krok s technikou a stalo se, že hra fungovala dobře pouze na konzolích mladších 4 let a na PC. Jakmile jste byl vlastníkem třeba PS4, která je 7 let stará, měl jste smůlu. Hra fungovala tak špatně, že jí Sony stáhla ze svého obchodu a mnoho dalších poskytovatelů her nabídlo hráčům refundace za špatný technický stav hry. Já osobně hrál na PC se stabilními 60 FPS na Ultra detaily, takže jsem bezproblémově hrál od verze 0.1 až do patche 1.1, kdy jsem hru dohrál. Naprosto chápu to rozhořčení hráčů, kterým byla slíbena skvělá hra, a slib nebyl naplněn. Otázkou je, zda vždy bezmezně věřit tomu, co vám vývojáři řeknou, aniž byste použili zdraví rozum. Každý, kdo používá počítač, ví, že si na 7 let starém PC nezahrajete nejnovější tituly. Proč tohle neodhadli konzolisti? Asi prostě věřili a moc si to přáli. Samozřejmě vývojářské studio dostalo pořádný trest, nějaké soudní žaloby a akcie šli brutálně dolů i přes obrovskou snahu vše napravit. At to bylo jakkoliv, hra se studio zaplatila a podle mých posledních informací z přelomu minulého roku, bylo prodáno přes 13 milionů kopií hry i s odečtenými refundacemi. Což je pro takové studio jistě úspěch, i když do Zaklínače 3 to má opravdu daleko.
Jaká je to tedy hra? Jedná se o RPG hru s prvky rozhodování, které mohou ovlivnit, jak celá hra skončí. S tím je spojená i možnost cestovat v otevřeném světě, který v této hře není nikterak obrovský a je otevřený téměř od samého začátku. Celý svět vidíte z pohledu první osoby, jen v případě cestování vozidlem vidíte, jak váš Avatar vypadá. Absence hraní z třetí osoby je trochu smutná, protože úvodní nastavení vzhledu vaší postavy je záležitost na hodinu a můžete upravit cokoliv. A když myslím cokoliv, tak i pohlavní orgány. Samotné uživatelské rozhraní je naprosto klasické a nevybočuje za zažitých standardů. Pohyb po mapě je plynulý a navigace funguje dobře jen napůl. Jakmile jdete pěšky, funguje naprosto geniální, ale jakmile jedete autem, je to tragédie. To, že máte zatočit, se většinou dozvíte z mini mapy až v druhé polovině křižovatky. Tady se mohli poučit u konkurence z remasteru Mafia, kde je tohle řešeno elegantně a perfektně. Viz. moje dřívější recenze.
Co je velká paráda, je rozmanitost různých zbraní z budoucnosti, se kterými můžete řádit, ať už jste specialista na boj z blízka s katanou, nebo boj na dálku s odstřelovací puškou. Zbraně si můžete přes crafting vylepšovat a vždy využít jejich speciálních schopností. Střely některých zbraní se odráží, některé střílejí skrz zeď a tak podobně. U boje zblízka musím podotknout, že když dojde na pěsti, je to trochu zmatené pro orientaci. Tady by opravdu pomohl pohled z třetí osoby.
Když už píši o zbraních, musím zmínit i vývoj a vylepšování postavy. Ve výsledku si můžete ve stromu perků vylepšit cokoliv a téměř jakkoliv. Na výběr máte zhruba 400 perků o různých úrovních. Když se budete hře hodně věnovat, můžete si zvolit zhruba 20 % z nich a udělat ze sebe mistra pěstního souboje, tichého zabijáka nebo mistra hackingu (Max level postavy je 50). Všechny perky jsou podpořené ještě takzvaným Cyberware. Což jsou robotické modifikace vašeho těla, které vám dávají v boji speciální výhody. Například můžete vylepšit vaše dolní končetiny, abyste mohli dělat double jump a překvapit nepřítele shora. Možností je opět několik desítek. Tato featura byla velice příjemná a je to jeden z důvodů, proč si hru koupit. Je to prostě jiné a neokoukané. Také vám hra dává volnost, jak budete hrou procházet. Když budete chtít být tichý zabiják, žádný problém. Upravíte podle toho Cyberware a vaše perky a jde se na to. Zmínil jsem i Hacking, což je také moc pěkná část hry, která možná našla inspiraci v sérii Watch dogs. Můžete se stát mistrem počítačových sítí a díky tomu vypínat kamery, nahrát virus do sítě a tím odhalit všechny nepřátele v lokaci anebo naopak deaktivovat cyberware svých protivníků. Problém trochu je, že lidé co postaví svůj herní build na hackování (inteligence) mají průchod hrou příliš jednoduchý i na vysoké obtížnosti. Ale to si každý musí zvolit sám.
Hodně probírané téma byly auta. Modely aut, jsou parádní. Propracované a skoro každý interiér auta je unikátní. Absence zpětných zrcátek je ovšem trochu do očí bijící. Průšvih je fyzika jízdy autem. To je opravdu peklo. Fyzikální vlastnosti vozidel a jízdy s nimi, jsou opravdu hrozné a o to více, když je to váš hlavní dopravní prostředek. Protože když používáte fast travel, přijdete o zajímavé telefonní hovory od vašich kšeftařů, kteří vám překvapivě volají hlavně když sedíte v autě. Pro lidi, co jsou zvyklí aspoň na jízdní model GTA V, bude pro ně cestování vozidlem utrpení. Ono CP2077 je hra hodně přirovnávána ke GTA V, které je fenomenálním kouskem herního průmyslu. Je to opět jen o nastavení mysli samotného hráče. Nepopírám, že série GTA je fantastická, ale Cyberpunk 2077 je pro mě více jako série Far Cry, akorát s méně lineárním příběhem a více vedlejšími úkoly. Spoustu lidí štve, že se policisté v Cyberpunku zjevují odnikud, takzvaný spawn. Nechci být hnidopich, ale do křížku s policií jsem přišel za 83 hodin herního času jen jednou. Že není možné prostřelit autu pneumatiky jako v GTA? Ve hře jsem to potřeboval jen jednou ve vedlejší misi, což jsem to řešil střelbou přímo do řidiče. Proč prostě lidi mají snahu být negativní? Přitom každá nevýhoda je v Cyberpunku vyvážena něčím novým. Když jedete na motorce, vaše postava reálně řadí. Když zastřelíte hlavní postavu, objeví se její hrob na hřbitově. Když na ulici hraje muzikant, opravu hýbe rukou po reálných akordech a lip sync má hra v deseti jazycích. Prostě každý herní kousek má své výhody a nevýhody. Zde jsou dva odkazy, které tuto tématiku rozebírají více.
https://www.facebook.com/watch/?ref=saved&v=3523214274399513
https://www.facebook.com/watch/?ref=saved&v=838211876745307
https://www.facebook.com/watch/?ref=saved&v=244105357252106
Abych zmínil další pozitivní věc, tak sound design je fantastický. Jak po hudební stránce, tak i výstřely ze zbraní a dialogy jsou výborně nazvučené. Palec nahoru.
Ve finále je nutné probrat to nejdůležitější. Příběh. Rovnou řeknu, že Zaklínač to opravdu není, i když maní něco společného. A to výběrovou paralýzu z desítek až stovek vedlejších misí. Kromě hlavní mise můžete dělat klasické vedlejší mise navázané na příběh z night city. Dále můžete plnit malé, 15 minutové úkoly od vašich kšeftařů jako žoldák a na závěr můžete zkusit klasické „modré“ úkoly na 5 minut, kde máte něco vystřílet. Těchto modrých úkolů je na mapě asi 100 a bavilo mě prvních 5. Když jsem po 83 hodinách dokončoval hlavní příběh, měl jsem hotové jen vedlejší příběhové mise a většinu zmíněných 15-minutovek. Víc ani ťuk. Na kompletní dokončení potřebujete zhruba 120 hodin herního času a pořádnou dávku masochismu, protože valná většina menších úkolů je značně repetivní. Občas holt méně je více a to by se toto herní studio mělo naučit. Bohužel je to nešvar herní doby, kdy hráči za svých 60 euro vyžadují minimálně stejný počet herního času.
Hlavní dějová linka, je rozpačitá. Nápad, je dobrý a zajímavý a vtáhne vás do děje. CPR studio umí psát příběhy. O tom není pochyb. Nicméně aby byla hlavní dějová linka dokonalá, potřebuje k tomu i dobré hlavní postavy, které si zamilujete. Vzpomeňte si na Triss, Yennefer, Marigolda a Ciri. V Cyberpunku se ideálu přibližují, ale bohužel příliš pomalu. Mnoho postav jsem začal mít opravdu rád až v jejich závěrečné dějové lince a to bylo bohužel pozdě. Některé postavy jsou zas výborně napsané, ale umřou dříve, než čekáte. Když tedy dojde na finální rozhodnutí celého příběhu, rozhodovala jsem se dle intuice a dle výsledku, který mi přišel správný a nikoliv podle citů, což mě trochu mrzelo. Pořádnou dávku emocí člověk dostane většinou až v závěrečných titulcích a to prostě nestačí. S někým chcete mít romanci, ale hra vám to naopak nedovolí, protože script byl napsaný jinak, což je v dnešní době podraz na velkého fanouška RPG. Je to trochu mrzuté a stahuje to příběh trochu dolů. Vše zachraňuje postava Johnyho Silverhanda, kterou musíte milovat nebo nenávidět. Keanu Reeves na roli sedí a v některých momentech jsou dialogy s ním geniální, úsměvné nebo vás naserou. A takový měl být celý děj, nikoliv jen jeho část. Tento fakt táhne hru bohužel trochu dolů, a tedy Zaklínač pro mě hraje stále prim.
Podrženo, sečteno….. dal bych 7/10. Spoustu aspektů hry se dá nazvat jako evoluční záležitost a mohou vás opravdu bavit. To vyvažují naopak aspekty, které vás vyloženě štvou, a člověk pak neví, jak se rozhodnout. Moje hodnocení je opravdu rozpolcené, protože mě celkově hra bavila, ale dokázal bych si představit vydání o rok později s nějakým vylepšením, popřípadě možnost early Access. Na to však studio po sedmi letech vývoje už nemělo nárok a to, kam měli našlápnuto, nebylo plně realizováno. A to i v případě, že zamhouřím oči nad technickým stavem hry. Hype prostě byl silnější, než zdravý rozum. Ještě jednou zmíním, hra mě bavila a času u ní nelituji, jen si možná počkejte, až bude na prodej za 20-30 euro a nebudete zklamaní.
