Pokračování klasického hororového filmu podle předlohy od Stephena Kinga. Návrat do Derry v plné parádě?
Od remaku této hororové klasiky uběhly dva roky a v ději filmu dokonce uběhlo 27 let. Členové klubu smolařů si žijí každý svůj život, ale zlo si nedá spát a vrací se do městečka Derry.
Většina děje se odehrává v návaznosti na první kapitolu tohoto díla. Film provází mnoho flashbacků a autoři se snaží vysvětlit plno záhad z minulosti. Já už si první díl tolik nepamatoval a bohužel to ubralo na zážitku dílu prvního. Možná i z tohoto důvodu má smíšené pocity, protože se nedokáži vnitřně rozhodnout, zda šlo o horor, nebo hororovou komedii. Lekací scény jsou předvídatelné, ale přesto vzbuzují v člověku neklid. Naopak scény otevřené konfrontace s Pennywise jsou mnohdy tak špatně digitálně upravené, že jsem se musel vzniklé „nestvůře“ smát a nevěděl jsem, zda to je vtip nebo ne. Co je hororové, je stopáž samotného snímku. Ještě 30 minut více, než v první kapitole. Takže dostanete 165 minut filmu a to mi přišlo trochu moc.
Film nepřináší vlastně nic moc nového, jen rozšíření první kapitoly a tam to musíme brát. Není to další díl, je to jen prostě pokračovaní, jako když v seriálu uvidíte nápis: o 27 let později. Postavy jsou jen starší, mají více problémů v osobním životě a nemůžete od nich čekat nic nového. Pokud jste k nim neměli vztah v minulosti, nebude ho pravděpodobně mít ani teď. Lehce sentimentální konec film rozhodně nezachrání a husí kůže se nekoná.
Možná jsem přehnaně kritický, ale stále mám v hlavě původní film z roku 1990, před jehož záběry jsem se schovával pod peřinu a doufal, že vše bude brzy u konce. Jasně, byl jsem na základní škole, když jsem film prvně viděl, ale pak je otázkou, zda byl opravdu potřeba remake. To si musí už každý zodpovědět sám.
