Je to tři měsíce, co druhá série seriálu Zaklínač dorazila na Netflix. Tento dlouho očekávaný počin zvedl ještě větší vlnu debat než jeho předchozí část. Opět se do sebe pustili tábory zatvrzelých fanoušků knižní a herní předlohy vs. novodobí diváci, kteří prostě jen hledají seriál na koukání.
Pokusil jsem se pochopit obě strany tohoto sporu a odpovědět si na otázku, zda má smysl seriál sledovat, pro koho je určený a zda má svoje kvality i když se vzdaluje předloze.
Děj druhé série přímo navazuje a stále funguje trochu jako seznámení se světem Zaklínače. Objevují se nové postavy a strom univerza se s každým dílem více a více větví. Druhá série vlastně pokrývá druhou, třetí a částečně i začátek čtvrté knihy předlohy. Jedná se o hodně volnou adaptaci knihy v rukou tvůrkyně Lauren Schmidt, která je především scénáristkou seriálů pro VOD platformy. Nikdy však v rukou neměla tak velký projekt, jako je Zaklínač (alespoň dle filmových databází).
Tvůrkyně Lauren Schmidt vymyslela herecké obsazení na jedničku. Ukázala to již v předešlé sérii, ale v téhle tomu nasadila korunu hodnou krále Vizimira „Redanského“. Nejen Henry Cavill a Freya Allan, ale i každý další herec je pro svoji roli vybrán naprosto perfektně a precizně. Dokonce některé postavy mě v seriálovém zpracování baví daleko více než v podání herním/knižním. Například šéf rozvědky Dijkstra, který je ztvárněný jedenašedesátiletým Graham McTavishem. V knize je obtloustlý s pažemi jako dva tuleni. V seriálu je jako namakaný vousatý miliardář s velkou poruchou osobnosti. Totálně mě jeho herecký výkon odrovnal. Podobně bych mohl mluvit i o představiteli Marigolda a mnoha dalších. Je to herecký koncert, který narušuje jen jeden pomyslně falešně hrající hudebník. Je jím herečka vybrána pro roli Triss – Anna Shaffer. Tato čarodějka s kaštanovými vlasy mi v seriálu herecky a kostýmem nesedla. (Byť je Anna Shaffer skvělá herečka na vzestupu své kariéry.)
Zpracování seriálu je na průměrné úrovni. Je vidět, že ještě Netflix nepustil do seriálu ten největší balík peněz. Jakmile se na scéně objeví nějaká potvora, CGI kvalita klesne o úroveň dolů. Zatímco když koukáme na záběry zasněženého Kaer Morhen, úplně se tají dech a člověk by chtěl toto nehostinné hradiště navštívit.
Občasné slabší CGI kompenzuje moc pěkná soubojová choreografie, kterou Henry ovládá na sto deset procent. Piruety a útoky z kvarty srší jeden za druhým. Mrzí mě, že bojových scén je v celé sérii méně, než bych já chtěl a očekával. Dokonce i méně než v knize.
Opět se obracím na porovnání s knihou. Proč? Protože je to totálně nevyhnutelné. Víme to všichni. Musela to vědět i autorka. Zaklínač je celosvětově rozšířené dílo. Dříve tomu tak nebylo a možná by celá knižní série časem zapadla, nicméně počítačová hra přinesla celosvětovou slávu a pověst. Proto lidé zapomněli na původní seriálové zpracování, které jsem hltal na základní škole a s vírou se obraceli na zpracování nové. Tím myslím především původní fanoušky světa Zaklínače.
Bohužel mám pocit, že se autorka rozhodla zaujmout především budoucí fanoušky. Původní knižní předloha jí k tomu nestačila. Chtěla ukázat, že má na víc. Že takto obsáhlé dílo a svět dokáže zpracovat po svém a lépe. Že se nepotřebuje držet předlohy a schová se za magické slovo „adaptace“. Toto slovo uvidíte v debatách hodně. Působí jako zaklínadlo, které vysvětluje, proč mnoho věcí z knih bylo opomenuto, byť po nich původní fanoušci toužili. Tím se strhla lavina negativních komentářů sledujících, kteří v seriálu nedostali ten drsný svět plný mytologie, politiky a malých či velkých bitev. Dostali moderní seriál s nádechem Zaklínače.
Miluji Zaklínače. Seriál mě nezaujal tak, jak bych chtěl. Nicméně má svoje kvality a je relativně koukatelný. Plno dějových složitostí bylo vypuštěno a jde takříkajíc přímo na komoru. Autorka tvoří seriál pro masy.
Mám nekončící pocit, že kdyby se autorka vyprdla na inovace v podobě vymýšlení nových démonů a toho, jak děj z knihy udělat jinak, bylo by dílo mnohem komplexnější, a především mnohem úspěšnější z hlediska hodnocení. Prostě taková druhá Hra o trůny. Ta se samozřejmě taky nedrží předlohy na sto procent, ale oproti Zaklínači ano. S tím by se také pojila mnohem delší stopáž, mnohem více sérií a mnohem větší potřeba filmařského umu bez překotného tlačení na pilu. Marně doufám, že by se to vyplatilo, protože Zaklínač je dílo, které mi během čtení mnohokrát vykouzlilo úsměv na tváři a nahnalo husí kůži epických rozměrů. To v seriálu chybí, což je škoda. Myslím, že diváci tak přichází o spoustu úžasných momentů.
Například nepocítíte velkou lásku Geralta k Yennefer, která ho skoro zavedla k souboji na život a na smrt s čarodějem Istredem. Nedozvíte se o neopětované lásce Triss Ranuncul ke Geraltovi. O tom, jak má Triss krásný vztah s Vesemirem, který jí bere jako svoji dceru. Nepocítíte, jak je Ciri plná citů, jak miluje Geralta a jaké bylo vyrůstání na Kaer Morhen.
Zajímavé je i porovnání prvního střetu Rience s Marigoldem. Tato scéna je v knize úchvatná, zahrnuje honičku v hampejzu, mučení a drsnou Yennefer, která situaci vyřeší kouzly a nožem. V seriálu to mohla být peckovní scéna. Autorka uznala, že asi ne. Celé to překopala v nevýznamnou scénu s tím, že si alespoň vzala trochu inspirace.
Což o to, občas se inspiruje i hrou, ale z neznámého důvodu je tu snaha to za každou cenu předělat. Samozřejmě, že Ciri potkala stonožku/Myriapod i v knize. Ale tam to zahrnovalo úžasný příběh plný dryád, lesu Brokilon a rozmluvy o osudu. V seriálu to je krátká bojová scéna se špatným CGI.
Takto by se dalo pokračovat do nekonečna, což by ve výsledku nikam nevedlo. Autorka záměrně ořezává rozlehlý svět Zaklínače bez hlubšího vysvětlení souvislostí. Jestli je to dobře nebo špatně, to už je na individualitě každého diváka. Ptal jsem se lidí zaklínačským lorem nepolíbených, zda se jim seriál líbil a vše chápali. Prý ano a těší se na další sérii. Tohle jediné je ve výsledku důležité. Udělat seriál tak, aby lidé chtěli koukat dále.
Tuto podmínku druhá série Zaklínače splnila. Je úplně jedno, zda je to proto, že je to podívaná pro běžného diváka VOD nebo protože sledovanost zvednou hardcore milovníci fantasy, aby pak mohli napsat nějaký svůj nářek na internetu. Stejně jako já tady. Hlavní pro tvůrce je vidina kladné budoucnosti další série, dalších peněz, vyššího rozpočtu. O to ve filmovém průmyslu jde.
Neznám tedy odpověď na otázku, zda je to dobrý seriál. Mám dojem, že určitě mohl být lepší, kdyby se více držel knižní předlohy.
Má smysl seriál vyzkoušet. Dejte mu šanci. Pokud vás tento svět zaujme a budete chtít více, zajděte do knihovny a ponořte se hlouběji do knih. Zde vím jistě, že nebudete litovat.
