Predátor ve svém ohnivém oři navštíví Ameriku, konkrétně dlouhé prérie národa Komančů na začátku osmnáctého století. Vzhledem k časovému zařazení se jedná o sequel ke všem předchozím filmům, které na rozdíl od tohoto měly v názvu slovo predátor.
Každý film s predátorem má samozřejmě jednu hlavní postavu, která je jeho sokem v boji. Zde je jím mladá indiánka, která dostala do vínku tu nejlepší genetickou výbavu. Tím nemyslím vzhled, ale to co umí. Scénáristé jí propůjčili sílu, schopnost umět cizí jazyk, precizně používat bylinky a zároveň je skvělým lovcem, mistrem bojového umění a nebojí se bořit stoleté zažité pořádky ve svém kmenu. Je to vlastně taková hodně emancipovaná žena, která umí všechno důležité a jediné co jí brzdí v rozvoji je maskulinní povaha a hierarchie mužské společnosti Komančů. Tomuto tématu je podprahově věnovaná skoro první třetina filmu a je jasné, že někomu takovému nemůže slabý predátor vůbec čelit.
Pak se ovšem objeví na scéně a vypukne bojové peklo plné perfektních akčních gore scén. Akční pasáže mají neskutečnou choreografii, nápad a atmosféru. Nejvíc jsem si užil scénu v mlze. To bylo pošušňáníčko. Predátor prostě hraje prim a kompletně ovládne scénu. Má asi milion roztodivných gadgetů, které z něj dělají stroj na zabíjení. Díky tomu chytře přemůže i obří přesilu nepřátel, byť mnohokrát dostane nějaký ten zásah a musí ho v ústraní zahojit. Jedná se přeci jenom ještě o Feral predátora, který bojuje trochu více animálně.
Nicméně jak tušíte, stopkou pro jeho řádění bude zmiňovaná o půl metru menší indiánka. Překvapí ho svojí silou a chytrostí, či spíše schopností pochopit, jak fungují vyspělé mimozemské technologie a využít to v boji.
A tady vidím největší kámen úrazu tohoto filmu. Není to fakt, že ho porazí žena. Nevidím důvod, proč by nemohla. Ale je to ta skutečnost, jak ho porazí. Nemohu moc prozrazovat, abych vás nepřipravil o překvapení. Nicméně přišlo mi to až moc přitažené za vlasy. Totální inspirace předchozími filmy. Od moderní verze predátora jsem očekával více invence, nápaditosti a nejen změnu pohlaví hlavní postavy. I když teoreticky tu jedna velká změna je. Predátor sice ze začátku kosí desítky nepřátel najednou, ale v posledních minutách filmu se z něj stane kořist, se kterou si pohrává naše super indiánská dívenka. To nebývá zvykem. Tento snímek by si prostě zasloužil větší a grandióznější finále. O to více, když jsou bojové pasáže naprosto dech beroucí.
Ještě bych se ohlédl za dalšími aspekty zpracování. Je jednoznačně na vysoké úrovni. Záběry na krajinu z dronu jsou nádherné, soud design vynikající a je vidět, že režisér Dan Trachtenberg se jakožto vášnivý hráč her nechal inspirovat hrou Assassin’s Creed: Valhalla. Je tím ovlivněna choreografie a především volba umělce pro soundtrack. Vybrána byla Sarah Schachner, která k Valhalle skládala hudbu.
Kořist je kvalitně zpracovaný sequel, který mě bavil. Bojové scény jsou geniální a predátor je totální borec. Snímek benefituje ze změny prostředí, které filmu přinesla svěží vítr a dovolila mu se scénáristicky nedechnout. Trošku polemizuji, že tento nádech mohl být krapet větší, ale někdy stačí, že kape a nemusí hned přijít monzun. Třeba to bude v dalším pokračování ještě lepší.
