Francie, špinavé 14. století, dva muži tváří v tvář v aréně, ze které jen jeden odejde živý. Jeden brání čest své ženy a druhý brání sám sebe proti křivému obvinění. To je hrubý nástin toho, co vás v prvních minutách šťouchne dřevcem do oka. Nicméně za tímto téměř posledním korunou schváleným duelem je více než jen souboj. Je za tím příběh tří různých stran, kdy každá z nich má svoje vzpomínky a svůj příběh, který je soubojem uzavřen. Jak, to se tradičně dozvíte v sto padesát minut dlouhém díle podle knihy „The Last Duel: A True Story of Trial by Combat in Medieval France“.
Zmiňované tři strany jsou rytíř Jean de Carrouges (Matt Damon), jeho žena Marguerite (Jodie Comer) a jeho přítel panoš Jacques Le Gris (Adam Driver). Tito tři herci hýbou celým filmem a musím vyzdvihnout jejich herecké výkony. Ve filmu jsou obzvláště dvě náročné scény, ve kterých exceluje Adam Driver. Jde opravdu o herecký koncert. Čtvrtým kolem v tomto hereckém varieté je Ben Affleck, který se postaral o část scénáře a dokonale zahrál postavu, která vás od začátku filmu bude štvát, až si budete přát její smrt.
U mnoho filmů by stačilo, mít „jen“ kvalitní herce. Ale zde jdeme dále. Ridley Scott (Gladiátor, Prometheus, Marťan) se se svým dvorním kameramanem Dariuszem Wolskim (Marťan, Vetřelec: Covenant) postarali o fantastickou kameru a záběry, které vás vtáhnou do děje. Ucítíte tu středověkou zimu, hnus a špínu. Film oplývá hrou světel, která jakýmsi zvláštním stylem vytváří hutnouatmosféru, když se na plátně vlastně moc neděje. Vše spolu krásně zapadá dohromady. I obyčejný dialog má ve snímku sílu a jedinečnou atmosféru.
S čímž je spojené i zajímavé vyprávění příběhu. Cítil jsem se jak v nějakém středověkém Pulp fiction. Děj má totiž jednu hlavní zápletku a jednu dějovou linii, která končí zmiňovaným soubojem. Tato dějová linie je ve filmu zobrazena očima Jean de Carrougese, Marguerite a Jacquese Le Grise. Každá z těchto postav má svůj pohled na události a nutí diváka, aby si všímal jemných, ale veledůležitých detailů, které mění smysl příběhu a pohnutky hlavních postav. Takže vynikající psychologická hra a tři varianty stejného příběhu.
Vaše nervy napne i zobrazovaná historická surovost. Ridley občas povolil uzdu fantazii a udělal malý přešlap v historické přesnosti. Ale ve výsledku byl historicky důsledný tam, kde to bylo potřeba. Například při zobrazení práv žen. Tedy spíše zobrazení toho, jak ženy neměly žádná práva a jejich svoboda končila tam, kde mysl jejich manžela chtěla. Dohoda mezi nápadníkem a otcem ženy znamenala více než láska. Ženy museli vytrpět, jak se k nim svět choval, přestože většina špatného se dala vyřešit zpytováním svého nitra a pár otčenáši s obratem k božské víře. Tedy pokud jste byl mocný. Pokud ne, mohlo vás klidně čekat upálení na hranici.
Z historických faktů se mi dále moc líbilo úplné ticho při závěrečném souboji. Je známé, že pokud někdo v rytířském boji na život a na smrt někdo halekal a pokřikoval, jeho rodině byl odcizen majetek a největší rabiát taky mohl propadnout hrdlem. Holt král chtěl mít na souboj cizích lidí dostatečný klídek.
Čímž jsem se dostal k poslednímu superlativu tohoto snímku. Je to samozřejmě odkaz na název filmu, tedy Poslední souboj. Bitka Carrouges vs. Le Gris byla velkolepá a nebojím se to hodnotit jako nejlepší středověký rytířský duel na filmovém plátně. Je vidět, že to Ridley Scott po Gladiátorovi ještě nezapomněl. Lahůdka. Hlavně pokud máte rádi zvuk drtícího se brnění.
Poslední souboj je vynikající film po všech stránkách. Někoho může odradit relativně dlouhá stopáž, ale doporučuji to vydržet. Tento středověký spektákl za to stojí.
