Pánský klub je jasným důkazem, že když umíte napsat moderní veleúspěšnou divadelní hru, neznamená to, že se vám podaří natočit takový film. O tom se přesvědčil filmový nováček, režisér a scénárista Matěj Balcar. Převod divadelní hry na stříbrné plátno se mu nepovedl a nezachránil ho ani hvězdně obsazený casting. Ve filmu uvidíte Kristýnu Hrušínskou, Jiřího Mádla, Milana Šteindlera, Boleslava Polívku, Nelu Boudovou, Hanu Vagnerovou, Jana Hrušínského, Patricii Pagáčovou a mnoho členů Balcarovy rodiny. Vůbec nechápu, jak se toto zvládlo zaplatit.
Většina uvedených mužských jmen se sejde v poradně pro eroticky závislé, kterou vede nezkušená a trochu neprofesionální psycholožka, kterou ztvárnila Krystýna Hrušínská. Právě ona má vyřešit jejich problémy s ženami, macho chováním a závislosti na sexu.2
Na terapii přijde celkem pět mužů. Každý je z úplně jiné sociální vrstvy a jiného věku. Toto mělo tvořit dějovou rozmanitost, což může v divadle fungovat. Hru jsem sice neviděl, ale předpokládám, že všechny představení jsou vyprodaná, mluví za sebe.
Ve filmu to nefunguje. Tato rozmanitost je prvním problémem celého děje. Film sleduje příliš mnoho životních příběhů najednou, nejde do hloubky a běžný divák tedy nemá dostatek podmětů, aby ho postavy, jakkoliv zajímaly. Prostě vám bude fuk, jak to s nimi dopadne.
Na druhou stranu snímek předkládá docela zajímavé téma, které by reálně mohlo dnešní mužské pokolení řešit. Nicméně hlavní aktéři filmu nemají problém sexuálního rázu. V konečném důsledku mají problém jen s vyrovnáním se sebou samými a s částečně zpackanými životy. Ve snaze o humorný nádech jsou jejich životní dilemata a krize předkládána absolutně infantilní formou.
S tím je spojený další nedostatek. Snímek je označován jako komedie, ale obsahuje i dramatické scény a romantiku. Velký mišmaš několika stylů, přičemž nenabízí kvalitu ani jednoho.
Abych nebyl jen kritický, Pánský klub má i světlé momenty a obsahuje pár vtipných hlášek. Ty však zapadnou v nudném balastu a ději, který je sice zajímavý a může vést k zamyšlení, nicméně nemá žádné logické vyústění a morální dozvuk. Po dlouhé době jsem narazil na dílo, které mi přijde jako absolutní ztráta peněz od producentů.
Největším pozitivem sledování tohoto filmu bylo, že jsem si ověřil svoji silnou vůli a na rozdíl od dalších členů své rodiny jsem byl dostatečně silný na to, abych film dokoukal. I když posledních 15 minut ve dvounásobné rychlosti.
