Tak tohle se do kvalitní polské hororové scény opravdu nedá počítat. Čekal jsem málo, ale dostal jsem ještě méně.
Hororové klišé čpí už ze samotného děje. Není to na škodu jen v případě, že je vše pojato kvalitně. Hlavní dějství začíná příjezdem velké hromady dorostu ve věku zhruba 18 až 20 let na technology-free tábor. Stejně jako ve věznici všichni odevzdají výdobytky moderní doby, jako jsou tablety či mobily. Otrávené obličeje jsou všude kolem. V tomhle momentu se těšíte na šílený slasher přítomných táborníků. Jenže dojde na rozdělení do týmů. Tím se děj filmů zúží na sledování skupinky lidí, které čeká třídenní tůra polským lesem. Smrt na sebe nenechá příliš dlouho čekat.
Tým táborníků zahrnuje, kromě podivné vedoucí, klasické kombo. Dívka s traumatem připomínající Ellie ze hry The last of us, trochu lehká kráska, drsný týpek co posiluje, plnoštíhlý nerd, který se živí hraním her a kruh uzavře nevýrazný homosexuál. Každý jmenovaný je totálně bez výrazu a kromě jedné postavy se vlastně nedozvíte nic o pozadí jejich osudů. Pokud teda nepočítáte dvě věty, které zmíní u táboráku. Je smutné, že i když je kompletně v rukou polských tvůrců, výběr postav a jejich vlastností je odrazem nějaké zvrácené představy o tom, jak dle zápaďáků vypadají lidé ve východním evropském bloku. S tímhle přístupem si vztah k postavě prostě nevytvoříte.
Dalším hřebíkem do pomyslné filmové rakve jsou otřesné digitální efekty. Kontrastem k CGI jsou naopak naprosto strhující záběry polského venkova a okolních lesů. Polský kameraman Cezary Stolecki zachytil strhující záběry ze vzduchu i na zemi. Byl jsem opravdu rád, že se 70 procent filmu odehrává ve dne. Což u hororu není běžné. Bát se ale stejně nebudete.
Není se totiž koho bát. Prozradím, že hlavními záporáky jsou partička mutantů. Vypadají jako Bud Spencer s leprou. Jsou pomalí, k zabíjení používají zemědělské nástroje a oplývají nadlidskou silou. Jak mutanti vznikli? To vám autoři prozradí v minutovém videu. Nicméně nějaké hluboké vysvětlení nečekejte. Prostě to tak je. Bum! Další hřebík do rakve.
Rakev celé filmu přikryje víko v podobě posledních 15 minut. Finální scény nepůsobí velkolepě. Kdyby aspoň konec filmu obsahovat trochu wow efektu, je možné přivřít oči. Avšak konec nepůsobí vůbec jako konec. Jakmile se objeví finální titulky, vypnete televizi a v ten moment na film zapomenete.
Nevyužití potenciál křičí jak objednávkový v McDonald na Václavském náměstí. Přitom téma vyvraždění táboru, který má být očistcem od moderních technologií zní zajímavě. Dokáži si představit hon na adolescenty, kteří se snaží dostat do chatky vedoucích, kde jsou uložené jejich mobily. Je to jediná možnost záchrany. Není to nové téma, ale aspoň se s ním dá pracovat. A tento tábor bez mobilů je poměrně běžná záležitost v asijských zemích, proč to tedy nevyužít více.
V konečném důsledku je dobře, že film kvůli COVID-19 nešel do kin a byl pouze představen na Netflixu. Tuhle „low quality“ podívanou si užijete jen ve dvou případech. Při domácí párty, kde televize pojede pouze jako podkres. Nebo si přenastavíte svoji mysl s tím, že budeme vnímat film jako cílený béčkový komediální horor. Pak se zasmějete a máte vyhráno.
